Pondělí

Tak nevím, jestli nám to počasí dělá schválně, nebo máme prostě jen smůlu :-( Dnes v noci si na  Benecku pohrál vítr s elektřinou a tak některé vleky dnes zastavovaly, nebo vůbec nejely. Už dva roky si stěžujeme, že nemáme sníh a teď, když padá a je ho dost, tak nám to zase kazí vítr :-( Všichni kolem mne v tom mají ovšem jasno: prý jsem sice zvládla objednat počasí, aby nasněžilo, ale do objednávky jsem zapomněla připsat i to slunce :-). Zítra už nám předpověď slibuje vše lepší, takže hodláme ráno naskočit na lyže a zout je až večer.

Pro dnešek jsme se proto rozhodli pro „Kritický den“ (bez lyží) vyhlásit o den dříve. Pouze malé dětičky, které se teprve s lyžováním seznamují, byly dnes za chatou a učily se ovládat svoje tělíčka na těch dvou prkýnkách :-) :-).

Odpoledne plnily dětičky po oddílech bojovku: „Po stezce Korálkové Máji“. Plnily úkoly, hledaly odpovědi, luštily křížovku, skládaly básně... Po návratu se zahřály teplým čajem a daly si svačinky.

Teď trochu sdělení mých pocitů a emocí – o které se chci s Vámi podělit: Jezdíme už s Ámosky 7 let a každým rokem nám ten týden utíká rychleji. Právě dnes ráno jsem začala litovat, že už je pondělí. A proč? Protože máme s sebou opět skvělou partu dětí. Je nádherný pocit vidět ty nejstarší děti, jak jsou stále nadšení z našich her a programu, jak nám pomáhají a jsou to skvělí parťáci při celkové organizaci i zábavě. Je krásný pohled na to, když vidíte, jak nejmladší účastnice pošle svůj nádherný úsměv mezi ostatní a má během chvíle kolem sebe partu dětí, kteří zjišťují – jestli něco nepotřebuje a jestli je spokojená. Pak tu vidím partu holčiček a kluků, kteří se poznali právě až letos a během chviličky už jsou kamarádi. Pomáhají si navzájem hledat ztracené rukavičky, hračky a hrdě zapírají kamarádův průšvih :-) Př. „Kdopak tu udělal ten čurbes?“ . „Nikdo, ale uklidíme to společně“. Jasně, že se občas zaslechne: On udělal, on mi řekl, ona nechce.... ale za chviličku je vidíte jak společně hledají tu nej schovku a běží za vedoucím, aby hrál s nimi. To je další stránka těch prima chvil, když pozoruji dospělé kluky, některé už taťky od rodin, jak tu hrají po chatě na schovávanou, vypráví na přání pohádku, převlékají se do kostýmů, jsou pro každou vymyšlenou srandičku a na svahu mají naprostou trpělivost a radost z dětských pokroků. Zkrátka a dobře, jsem Vám musela říct jaká atmosféra tu panuje a jak jí prožívám já a myslím, že i mnoho dalších.

Právě si někteří dělají domácí úkoly (slyším – jak se učí báseň o Vodníkovi, vedle se opakují vyjmenovaná slova), opodál se ozývají dotazy: kdy bude diskotéka??? Takže mám takový pocit, že náš kulturní referent Frost se bude dnes starat o večerní zábavu.

Zatím žádné fotečky nepřidávám, hned jak bude chvilka a elektřina opět nebude stávkovat – přidám.

Mějte se krásně. Radka